PSTRUH OBECNÝ
Bugger. Podle síly proudu a hloubky,
ve které chceme chytat, volíme
šňůry od intermediální až po silně
potápivé. Pruty Aftma 6 obvykle vy
stačí pro téměř všechny naše vody.
Obvykle chytáme na dvě nástrahy
vzdálené od sebe alespoň 70 cm.
Koncová muška bývá těžší, abychom
s ní prochytávali hlubší partie
proudů. Velmi dobrá kombinace je,
když přívěsnou muškou je např. větší
chrostík ze CDC nebo kukla chrostí
ka. Obecně platí, že nahazujeme ke
břehu, šikmo po vodě. Po nahození
necháme proud, aby šňůru napjal
do oblouku, špičku skloníme k hla
dině ve směru šňůry. Jakou rychlostí
unáší proud šňůru směrem po vodě,
takovou rychlostí se pohybují mušky
směrem od břehu. Podle této
rychlosti a vyladění pstruhů útočit na
naše nástrahy volíme způsob, jakým
se streamery pracujeme. Opět platí,
čím pomalejší je proud, tím více nás
traze pomáháme, aby se jevila
pstruhům zajímavou z hlediska
možné kořisti. Záběr cítíme jako
úder do prutu. Zpravidla nemusíme
zasekávat, jen zvedneme špičku
prutu, ryba se obvykle zasekne sama
díky odporu šňůry unášené vodou.
Druhým způsobem, který prefe
rujeme, je chytání s těžkými, po-
tápivými šňůrami u dna řeky.
Vybavení používáme stejné jako
u předešlého způsobu. Šňůry jsou
s potápivostí až č. VI, někdy i se
zatíženým návazcem. Chytáme
zpravidla na jednu mušku, nejraději
typu Muddler, napodobující přede
vším vranku, ale samozřejmě
i mnoho jiných streamerů. Návazec
bývá kratší, 1,5 - 2 metry, aby mušku
proud příliš nenadnášel ode dna.
Pokud mušku zatížíme, můžeme
použít návazec delší, ovšem těžká
muška zpravidla nepracuje ve vodě
tak dobře jako muška lehká, se kte
rou pracuje především proud.
Způsob lovu pak vždy musíme
přizpůsobit místu, kde se zdržují
ryby. Tímto způsobem je můžeme
lovit v silných proudech, stejně
jako v pomalejších tišinách, podél
břehů nebo na řekách s rostlinstvem,
ve kterém se ryby zdržují. Nahazujeme
tak, aby šňůra s nástrahou měla
dostatek času klesnout ke dnu ještě
před stanovištěm ryby. Jakmile nahodí
me, můžeme ihned začít s nástrahou
pracovat, ale opět bychom měli tuto
činnost přizpůsobit rychlosti proudu.
Musíme mít s nástrahou po celou dobu
kontakt, což znamená, že do té doby,
než se šňůra srovná pod námi, ne
cháváme proud, aby ji napínal do
oblouku. Jakmile máme šňůru srov
nanou, ať v proudu nebo podél břehu,
stahujeme ji k sobě tahy, které dávají
nástraze pohyb kořisti, kterou napodo
bujeme. Důležité při tomto způsobu
streamerování je, abychom chytali co
nejblíže dna. Pokud je proud příliš
silný, můžeme sí pomoci "zapích
nutím" špičky prutu ke dnu.
Streamerování patří k náročnějším
způsobům chytání pstruhů nejen co se
týče vybavení. Chce to hlavně spoustu
úsilí, vytrvalosti a zkoušení, ale zážitky
z úlovků pak stojí za to.