33 / 36
LIPAN PODHORNÍ
Chytání na krátkou nymfu.
pruží, takže při chytání na velmi
tenké vlasce část energie při záseku
zachytí a nedochází tak často
k utržení ryby. Celý návazec včetně
ujímané části děláme v délce 240
cm, což je vlastně délka prutu bez
rukojeti. Zpravidla chytáme na
jednu, za určitých okolností dvě
mušky. Jako koncové vlasce pou
žíváme vlasce nepříliš lesklé, měkké,
v silách od 0,08 do 0,12 mm. Průměr
vlasce je dobré přeměřit, bývají zde
velké odchylky od deklarovaných
průměrů. Velmi vhodné je rovněž
využití fluorocarbonových vlasců,
zvláště v čisté vodě.
Popisováním vlastního chytání
lipanů na suchou mušku bychom asi
nikoho lipany chytat nenaučili. Je
důležité dodržovat některé zásady
a pokud nám poradí zkušenější kole
ga, dostaví se úspěchy poměrně
rychle. Je nutné mít na paměti, že
lipan je ryba opatrná a v čisté vodě
postřehne všechny nedostatky
v našem počínání. Především je
nutné zvládnout na solidní úrovni
techniku házení a vedení mušky
vodou. Pokud toto zvládneme,
máme vyhráno. Ostatní je již jen
technickou otázkou -to znamená, že
je potřeba použít vhodnou mušku
a tenký vlasec.
Jak jsme již řekli, nejčastěji
chytáme na jednu mušku, což má
několik výhod, ale samozřejmě také
několik nedostatků.
Jednu mušku můžeme velmi
dobře sledovat a nemůže se nám
stát, že sledujeme mušku druhou
a pak pozdě reagujeme na záběr.
V silně prochytávaných vodách bývá
nutné zasekávat přesně v okamžiku.
kdy ryba mušku uchopí. Malé
zpoždění se zásekem dává možnost
lipanovi rychle se mušky zbavit.
Jedna muška se také lépe vodí
v složitějších proudech, kde by
mohla druhá muška negativně půso
bit na její chod.
Dvě mušky používáme přede
vším tehdy, chceme-li rychleji najít
správnou mušku. Když ji najdeme,
chytáme opět na tu, kterou lipani
preferují. Pokud jsou horší světelné
podmínky nebo hůře vidíme,
dáváme k malé lipaní mušce na
přívěs větší, dobře plovoucí mušku,
podle které se orientujeme při
hledání mušky na hladině po jejím
nahození.
Suchou mušku často také kom
binujeme s muškami unášenými pod
hladinou, ať už jsou to rozenci jepic,
mokré mušky, malé nymfý apod.
Podle toho, v jaké hloubce chceme,
aby muška plavala, ji umisťujeme
jako přívěsnou nebo koncovou. Jako
přívěsnou navazujeme především
rozence nebo malé pakomáry.
Mušky, se kterými chceme chytat ve
větší hloubce, navazujeme jako kon
cové. Při tomto způsobu se už spíše
jedná o chytání na nymfu způsobem
muška-splávek, kdy suchá nám slou
Podzimní zátiší.