8 / 32
Předmluva
S jezerním muškařením jsem se prvně letmo potkal při mistrovství světa v roce 1991 na
Novém Zélandu. Přestože mě tehdy ještě nenadchlo, začal jsem přemýšlet o tom, proč je celo
světově daleko více jezerních než říčních muškařů, a to i v zemích, které netrpí nedostatkem
dobrých řek.
Na podzim roku 1992 jsem byl s českými závodníky v Belgii, kde se konal v Gentu
závěrečný závod jezerního Grand Slamu, v němž Češi překvapili nečekaným třetím místem.
Tam jsem pochopil, že jezerní chytání nebude nějaká rybářská výstřednost, za což bylo do té
doby u nás považováno. Zde jsem si zcela jasně uvědomil, že je to velmi pěkná a regulérní
odnož muškaření, která si však žádá své specifické podmínky, tedy jezera či rybníky s lososovi
tými rybami.
Od té doby uplynulo už více než 10 let a já měl to štěstí, že jsem se dostal do různých zemí
a na různé vody a mohl se jezernímu chytání věnovat hlouběji. V té době jsem byl i ve funkci
rybářského hospodáře pro jižní Čechy, a tak vznikl první stojatý pstruhový revír u nás, nádrž
Květoňov u Kaplice. Brzy poté se přidal první rybník v Poličce na Vysočině, který si získal velký
ohlas a oblibu. Po nich přišly další pstruhové, ale i mimopstruhové „stojáky" s výskytem
pstruhů duhových, od malých soukromých nádrží až po údolní nádrž Lipno.
První muškařský pstruhový revír — Květoňov u Kaplice.
V uplynulých deseti letech jsem napsal řadu článků o jezerním muškaření, které vycházely
ze zkušeností z různých muškařských soutěží, kterých jsem se zúčastnil jako. vedoucí českých
družstev, a nejednou jsem referoval i o novinkách, které se objevily v zahraničních časopisech
a nových knihách. Jednalo se prakticky téměř výhradně o informace z Velké Británie, kde má
jezerní muškařeníjiž stoletou tradici.
Asi před třemi roky jsem začal poprvé trochu více uvažovat o tom, že bych mohl napsat
pro naše rybáře knížku o muškaření na stojatých vodách. Dobře jsem si však uvědomoval, jak
7