12 / 32
Vybavení jezerního muškaře
pruty nesou jen jedno váhové označení šňůry, bez problému zvládnou i šňůry o jedno číslo
lehčí nebo těžší. Do této skupiny můžeme ještě zařadit další výrobky, například čtyřdílný prut
Masterline Red River, anebo třídílné pruty Fly Logic Optimum a Greys Platinium.
Samozřejmě, že můžete vystačit i s levnějšími pruty, které se poznají podle toho, že nesou
označení AFTMA pro dvě váhové třídy šňůr, například označení 6/7 znamená, že tento prut se
hodí pro šňůru DT 6 nebo WF 7. Patří mezi ně například prut od firmy Ron Thomson s ozna
čením Chinook IM8, nebo dvoudílná DaiwaTri Force Z. Nejlevnější pruty se pak značí hlavně
s ohledem na jejich délku a specifikace použití šňůr je ještě širší. Například u prutu o délce
275 cm (9 ft) to bývá # 5 - 7, u prutu o délce 288 cm (9 ft 6 in) # 6 - 8 a u prutu o délce
300 cm ( 10 ft) # 7 - 9. I u těchto prutů se jedná o 100% grafity, které se vyrábějí v Číně ajinde
na Dálném Východu.
K lovu pstruhů duhových na jezerech z lodí bývám měl v podstatě vystačit běžný říční prut
o délkách mezi 275 - 290 cm a ve specifikaci 6-7 AFTMA. Tento prut může být jemnější,
protože zde zpravidla nepotřebujeme příliš dlouhé hody. Kratší prut šetří ruku muškaře
a zároveň umožňuje lov s jemnějšími návazci, a samozřejmě i jemnější prezentací nástrah.
Při lovu divokých pstruhů obecných na velkých jezerech se naopak uplatňují pruty o délkách
330 cm, ale i delší (5 - 6 AFTMA).
Při břehovém chytání brzy poznáte, že nevystačíte s jedním univerzálním prutem, a proto
budete brzy potřebovat pruty dva. Jeden jemnější (300cm) pro suché nebo mokré muškaření,
respektive pro lov s nymfami (AFTMA 5 - 7), a druhý tvrdší (290 cm) pro strímrovaní a lov
s většími lurami a booby (AFTMA 7 - 9). Tento prut oceníme i při házení proti silnějšímu větru
a při vodění velmi rychle potápivých šňůr (Hi-D). Pokud zjistíte, že jste se dostali do této vývo
jové fáze, pak vám mohu doporučit, abyste se ohlédli po nějakém dražším a kvalitnějším prutu.
Muškařská šňůra
Řekl bych, že při jezerním chytání je šňůra tou nejdůležitější pomůckou rybáře, neboť
mnohdy je její správný výběr důležitější než sama volba prutu. Šňůry rozdělujeme nejen podle
jejich síly, podélného profilu, ale i podle jejich potápivosti. V podstatě se dá říci, že dnes exis
tují dva hlavní výrobní typy muškařských šňůr, tedy z PVC a polymerové.
U PVC šňůr je základem splétané jádro (z vláken nylonu, terylenu či kevlaru), na které se
nanáší PVC v takovém množství a barvě, aby byl docílen požadovaný profil, hustota a barevný
odstín šňůry. Tato technologie se prvně objevila v roce 1950. Polymerové šňůry mají pevné
monofilní jádro, které se dá jen mírně nebo vůbec natahovat, a na něj se nanáší stejný poly
merový obal (teflon). Vyrábějí se i šňůry se splétaným jádrem a polymerovým obalem.
Tím nejdůležitějším při výběru šňůry je její váha a její schopnost dobře plavat, nebo se
potápět. Flustota šňůryje to, co určuje, zda se jedná o šňůru plovoucí, intermediální, pomalu
nebo rychle potápivou. Každá z nich nám umožňuje nabídnout rybám mušku jiným
způsobem. Muškařská šňůra nemá jen házecí funkci, má svůj význam i jako splávek a slouží
i jako indikátor záběru.
Plovoucí a intermediální šňůra patří rozhodně do výbavy každého začínajícího jezerního
muškaře. Měla by být doplněna o nějakou rychle potápivou šňůru, aby byla tato první kolekce
úplná. Pokud by chtěl tento začátečník v jezerním chytání ještě více šetřit, pak by měl mít
alespoň jednu plovoucí šňůru DT 6 a jednu WF 7 se střední potápivosti (Wet Cel II). Tyto dvě
šňůry mu postačí v řadě případů na malých vodách i při chytání z lodě na větších nádržích.
11